Blog

Tak jsem se zase nechal přesvědčit, abych jel na tento téměř soukromý srázek milovníků motorek DR-650.
Pravda pozvaný jsem sice byl, ale obloha, vzdálenost a nakonec i můj stroj CB 750 jasně mluvili proti.
„Copak tam budeme dělat“ říkala mě moje Majda“jsem naleštěná umytá a přeci nebudem jezdit po bahně a cestách třetí třídy“?!
Nedal jsem na její řeči a dobrovolně, po příkazu manželky jsem začal balit kufry.

V pátek v 9hod jsme měli vyrazit, ale jak říká Murphyho zákon: Když se to má posrat, tak se to posere a když nemá, tak taky.

Telefony drnčeli a to bylo znamení, že jsme měli do 10minut vyrazit. Zároveň s námi, ale vyrazili i problémy. WC, ztracené klíče, uvolněný batoh, do toho řvoucí vnouče, co vám mám povídat.

Tak s malým, (asi 30-ti minutovým) zpožděním vyrážíme. Nemáme ponětí kde se nachází peněženka, kolik mám benzínu, ale jedem.

Je polojasno, pak u Bělotína najíždím na dálnici, abych dohnal ztracený čas. Klasika. Na Plumlov vede jen jedna cesta, ale já našel dvě.

Po nezdařeném průjezdu jsme udělali ještě jedno kolečko a už vidím benzínu a mávajícího Pazhauta (nevím proč si neříká prostě Pažout. :-D) s paní Pazhautovou a Opavákem Hekim.

Po doplnění důležitých tekutin a dalším čekáním na Backmena nakonec vyrážíme směrem na Blatnice okr. Tábor po cestách 3. a žádné třídy. 🙂

První zastávka byla de-facto na oběd. Divné místo, divná vrchní a ve finále hnusný řízek. Hlad byl sice silnější, ale příště mě tam nedostanou.

Vyrážíme dál.
Trocha deště asi deset minut,umylo nám to plexi a zasralo Majdu.
Na průjezdní body se mě neptejte bo si hovno pamatuju.
Další tankování do plna, další deštík a asi po 5Km jsme dorazili do cíle.

Po cestě necestě nás vítá pořadatel Pigi a po přivítacích ceremoniích a tvrzením, že nás všichni rádi vidí, to chytlo spád.

Ubytování v luxusní chatce po pionýrech, rozborka kufrů, vytáhnout krýgl na pivo a hurá do zapomnění.

V ohni se usmívalo prasátko – celé maštěné, v rybníku pěly žáby – celé natěšené, pod stolem pivečko – to neříkalo nic, tak jsem ho začal chlempat a prokládal jsem to různými tvrdidly jako je rum a slivovice.
Čím více pokročila hodina, tím to bylo zajímavější. Těch příhod a vtípků co padlo … no bylo to fakt echt.

Společensky unaven jsem se probudil, do myslím že sobotního rána a to pouze díky kafíčku od maminky do postele.
Byl polojasný, krásný den.

Jelikož právě probíhali volby do poslanecké sněmovny, tak ti poctivější z nás, kteří si vyřídili volební průkazy odjeli do vesnice Pojbuky k volbám.
No paní, která seděla u volební komise z toho byla poněkud v rozpacích. Asi se bála, že ji chceme ukrást volební urnu nebo co. 🙂
Téhle vesnici o 100 lidech, jsme zvedli volební účast o 10%.

Cesta zpět do tábora, otočka a pak společná spanilá jízda. Byla fakt skvělá a nic jí nechybělo. Krajina nádherná, cesta (pro mě) na hranici, ale držel jsem se jako klíště.
Zastávka na oběd, po ní další u zříceniny a tam jsem drakům záviděl, že nemám drapáky. Ale jen na chvíli, než se objevili první bahňáci.Ještě pár zajímavých míst a po cca 120KM jsme přijeli opět do Blatnice.

Plni nových zážitků jsme se začli opět veselit. Další nádherná noc plná alkoholu, jídla a krásných žen (myslím tím našich manželek).(Myslím tím našich vlastních manželek).

Z ničeho nic je tu neděle. Jednak pršelo a jednak už mě bylo „smutno po domově“. Ale co, vždyť příště to zase někde bude.

Asi v 11hodin Backmen zavelel a odjíždíme v konvoji 6 motorek v drobném dešti.
Po nezbytném tankováni u města rekordů směrem na Brno jedeme dále po staré cestě.
Zastavili jsme na jídlo na dálnici na formance,protože tamtudy vedla objížďka. Tentokrát výborné. Všechno jídlo bylo dobré stejně tak jako obsluha i prostředí.
Jelikož už jsme byli na dálnici a před námi obrovský mrak, tak jsme se rozloučili a fičeli domů po vlastní ose.

V Prostějově na letišti začalo tak chcát, že jsme fičeli co nejrychleji domů bez zastavení.
Pokud jsem říkal, že v Prostějově chcalo, tak v Olomouci na mě padaly kýble soustavně proudící vody.
Neviděl jsem více než 50m před sebe.
I přes to jsem fičel co to dalo. Prostě jsme to chtěli mít co nejrychleji za sebou.
Plechovkáři si ťukali na čelo, když jsem je v těch sračkách předjížděl a v mém klíně se neustále tvořilo jezero vody, které jsem škodolibě přepouštěl do sedačky spolujezdce.
Takto to probíhalo až domů, kde jsem dojel o půl čtvrté.

Kombinéza tenhle bazén nevydržela a začala pít. Jestli před tím vážila 5KG, tak teď měla o 10KG více.
Jediné suché místo na mě byli vojenské kanady, které jsem si před odjezdem namazal silikonovým olejem.

Co dodat? Konec dobrý, všechno dobré.
Na další sraz pojdeme zas a to ne kvůli motorkám, ale kvůli těm, kteří je sedlají. A ta trocha vody mě nemohla pokazit opravdu povedený a výborně zorganizovaný víkend.

P.S. Pro kantory a šťourali. Jsem dislektik, disgrafik, disortografik, mám málo času, kousl mě pes, píchl jsem kolo a ztratil klíče, tak mě neserte s pravopisem.

Přeji hezký den Georg.

Fotografie ze srazu …

Tak nám začíná nová motorkařská sezóna a je na čase změnit i design stránek.
Původní stránky jsem splácal tzv. na koleně a podle toho taky fungovali.
Nové stránky pohání RS WordPress.

Starší články byli přesunuty na tyto stránky, ale nijak jsem je neupravoval a tak se můžou zobrazovat špatně. Když tak mi napište a já to opravím.

Stránky budu průběžně upravovat, tak kdyby někde něco nefungovalo, tak mi prosím dejte vědět.

Snad se Vám nový design stránek bude líbit.

Letošní již 10. ročník oblíbeného srazu v Domoradovicích byl neobvyklí hned z několika důvodů.
Za prvé jsem mel poprvé možnost si vyzkoušet jaké to je přijet na sraz v autě. Řeknu vám stojí to pěkně za hovno. Všichni tam jsou na krásných a nablýskaných mašinách a vy sedíte v rezavém fáčku. No hnus.

Jednu malou výhodu to ale mělo. Zjistil jsem jak to chodí na srazu, když jsou všichni na vyjížďce. Co myslíte, že se tam dělá? Přesně tak chlastá!
Na vyjížďce bylo cca 200 motorek a na srazu zůstalo něco okolo 50 lidi.

Na srazu tradičně nechyběli soutěže, kterých bylo celkem dost, dobré jídlo, studené pití a hlasitá hudba, která zněla až do ranních hodin.

Dokonce jsme vyhráli i nějaké ceny:
Efka ve střelbě ze vzduchovky byla bezkonkurenčně první.
Ve slalomu na chůdách ve třech (nebo jak to mám nazvat) jsme skončili se Stendym a jednou kočkou na druhém místě.
Potom (jak postupovala hladina alkoholu) to už nemělo se soutěžením vůbec nic společného!

Hanka z motobaru v Bílovci k otevření novému motobaru pořádala sbírku pro postižené bratry Dominika a Pavla.
Bohužel nevím kolik se tam vybralo, ale vím bezpečně, že částka byla v tisícikorunách.
Hanka pořádá tuto sbírku celoročně, tak pokud máte někdo zájem, tak se stavte do Bílovce a můžete si koupit nálepku za 50Kč.

Pořadatelé si mohli odpustit několik přeháněk, které naštěstí netrvali déle jak 15 minut. 🙂

Ráno nám pořadatelé přivezli výbornou česnekovou polévku, která určitě všem prospěla.

Závěrem bych chtěl říct, že letošní Domo Moto byl nejlepší moto sraz v této sezóně.
Děkuji a opět se těším na další ročník.

Jurová nehoda

Bylo to 22. července 2009 v 17:15, křižovatka na Jakubčovice (k Optimitce).

Já jsem předjel auto a odbočoval jsem doprava a v tom do mě napralo ze zadu auto … pecka jak cip.

Já jsem vyvázl jen z odřeninami a modřinami, ale motorka je K.O.

11. července 2009 se na Dobešově konalo tradiční Dobešovské léto.

Celou akci můžu zhodnotit jedním slovem: **SUPER!**

Počasí perfektní, účast motorkářů dostačující, vyjížďka bezproblémová, o zábavu bylo postaráno, alkohol tekl proudem, jídlo nemělo chybu, muzika hrála na maximum, prostě bomba.

Už teď se těším na příští rok.

Ještě nějaké foto:
„1. část“:[http://vitezslav.rajce.idnes.cz/Dobesovske_leto_u_Vitana_2009/]
„2. část“:[http://vitezslav.rajce.idnes.cz/Dobesovske_leto_u_Vitana_2009_c.2/]
„3. část“:[http://vitezslav.rajce.idnes.cz/Dobesovske_leto_u_Vitana_2009_c.3/]

15.a 16. května 2009 se konal ve Slušovicích již 5. ročník EXTREME MOTO SHOW.

Vy kteří jste na EXTREME MOTO SHOW byli již v minulých ročnících víte co jste mohli čekat.

Vystoupení profesionálních STREETFIGHTERů (STUNT RIDERů) stálo opravdu za to.
Pavel Vik, Pepa Sršeň, Marek Matoušek a další připravili divákům nezapomenutelné zážitky jak na motorkách tak i na čtyřkolkách.

Jako každý rok i letos proběhla soutěž amatérských kaskadérů „Ukaž co umíš“.
Amatérští kaskadéři dokázali, že českým profesionálům pomalu ale jistě vyrůstá konkurence.
K vidění byli jak silné stroje, tak i obyčejné skútry či staré sto-pět-a-sedmy.

Bohužel počasí nám moc nepřálo a časté přeháňky neumožnili FREESTYListům předvést vše co měli v repertoárů.
Petr PILNÍK Pilát, Petr KUCHTA Kuchař a Ondřej ČERT Záruba předvedli vše co se dalo na mokré rampě předvést a k vidění byli dokonce i salta.

Vyjížďka na které bylo cca 600 motorek (pouze můj osobní odhad) byla v poklidném tempu byla nejlepší na které jsem letos jel.

Počet diváků dle jednoho z pořadatelů byl v sobotu 1 520 což je celkem slušné s ohledem na počasí a taky na to, že ve stejnou dobu se konal v Pasohlávkách obrovský Euro Bike Fest.

Celkově byl V. EXTREME MOTO SHOW Slušovice 2009 povedený a už teď se těším na další ročník.

Akorát mi vadilo, že byl nedostatek odpadkových košů a když už jsem na nějaký natrefil, tak byl plný. Ostatně jako vždy. 😉

A ještě připojím „nějaké fotografie“:[fotogalerie.php?galerie=9].