Blog

S hlubokým zarmoucením a velkou bolestí v srdci, oznamujeme, že v neděli 30.3. 2008 nás opustil náš kamarád ROMAN TÓTH ze Staré Vsi u Bílovce, který podlehnul závažným zraněním při srážce s druhým motorkářem.

Celá nešťastná událost se odehrála na sjezdovce bývalého lyžařského areálu FOGL ve Staré Vsi a vyžádala si nejkrutější daň na jednom z nás.

Tento teprve osmadvaceti letý kluk nebyl žádným profi závodníkem , ani extra střelcem, avšak byl jedním z nás, kterým koluje v žilách stejná krev. Dovoluji si proto vyzvat všechny z řad enduristů, krosařů i cesťáku k uctění jeho památky, tuto sobotu v 10 hodin ráno v Bílovci.

Sraz všech kamarádů, známých i neznámých motorkářů je v 10. 00 hod na čerpací stanici SHELL-MOTOBAR u HANKY, na okraji Bílovce, odkud se po sléze pomalým tempem všichni na motorkách přemístíme k obřadní síni, vzdálené jen několik set metrů od SHELLky, kde mu naposled nahlas zazní zvuk všech našich strojů. Odtud v poklidném tempu budeme pokračovat spanilou jízdou, na samotné místo nehody ve Staré vsi, vzdálené cca 4 km, kde zapálíme svíčky a definitivně se tak na vždy rozloučíme s naším kamarádem.

O celé akci je informována i místní stanice PČR, která patrně bude i dohlížet nad hladkým průběhem vyjížďky, takže krosové motorky i soutěžní endura mají požehnáni k jízdě po místních komunikacích.
Dodržujte pravidla provozu a vyvarujte se zbytečným potížím, celá akce se ponese ve velmi tichém a poklidném duchu. Jménem všech přátel a kamarádů se budeme těšit velké účasti z Vašich řad, bohužel při takovéto tragické a smutné události.

Dávejte všichni na sebe pozor a buďte maximálně obezřetní při každé jízdě, ať už v terénu, nebo jen na cestách, vidíte jak snadno a rychle může vyhasnout život kohokoli z nás, byť zdánlivě banální chybou.

S pozdravem a přáním světlejších zítřku zdraví Mario Rybář a kolektiv přátel.
Případné info na tel. 608806025

*******
>>Zdroj: www.motobaruhanky.com<< .>

9+1 přikázáníPár bodů jak nebýt za troubu:
===============================

Užij si svůj den. Máš čas. Heslo zní: Rekord ráno, jistota večeře v
lazaretu. Vyber si trať, nauč se ji znát.

Pokud si nejsi jistej, tak seskoč z motorky, dej si páva a počkej, až
tudy pojede někdo, kdo to umí. Jednoduše to od něho okoukej.

Blbost jsou tvrdý brzdy před zatáčkou. To dělají jen zmatkáři.
Efektivnější je rychlej výjezd, tomu musíš všechno podřídit.

Otevři krvavý oči. Jestli budeš jezdit v nějakým afektu, děláš něco blbě.

Nepouštěj se do závodění, nenech se vyprovokovat. Proti tobě na 90 %
nastoupil nějakej domácí vyježděnej kolík, kterej tě stejně pořeší.

Pravidlo: studený gumy = studenej jezdec! Dělaj to všichni, i GP, tak
ani pro tebe to nebudou ztracený kilometry. Zahřát pryže a teprve pak se
pustit do pařby.

Nech svoje ego doma. Kolem každý profláklý štreky najdeš nějaký podobný
pacienty, tak se jich ptej. Každej potřebuje pomoc.

Hodně pij a jez slaný věci. Každá zátěž nad limit znamená dehydrataci a
ta přináší problémy s koncentrací.

Jestliže už jsi skutečně unavenej, jeď domů a v klidu. Lepší sex
posunout o 20 minut než o 20 dní!

Vtip
======
Proč se DUCATIsti nezdraví???????
Protože se viděli ráno v servisu.

===============

1. předvídat
2. nepřeceňovat se
3. nenechat se vyhecovat
4. nepospíchat
5. nepodceňovat – nepodceňujte důležitost bezpečného oblečení, výkon motorky…
6. soustředit se
7. nezapomínat – nezapomínejte, že za chyby se platí
8. dávat si pozor na ostatní
9. snažit se zdokonalovat

10. používat zdravý rozum

Tak jako jindy v neděli, i tentokráte jsem si vyjel na malou odpolední vyjížďku po okolí, načerpat energii a krásné pocity z pohodové jízdy krajinou. Vše probíhá nádherně až do té chvíle, než mě velmi „dravým způsobem“ předjíždějí v poměrně nepřehledném úseku tři motorkáři.

V první chvíli radostně (vždy mám blažený pocit, když míjím jiného motorkáře a mohu mu pokynout, pokochat se na okamžik jiným nablýskaným strojem,…) zdravím v domnění, že také oni zamávají mně, než se mi ztratí v dohledu. Bohužel, nestalo se tak. Říkám si, no nic, nevadí, asi moc pospíchali a třeba mě přehlédli. Ještě jsem si v duchu říkal, kam tak moc pospíchají, že museli předjíždět při plné čáře v naprosto rizikovém úseku a nepočkali na rovný úsek, který záhy následuje.

Po ujetí cca dvou kilometrů se nestačím divit. Již z dálky vidím tři motorkáře, jak na přilehlém odpočívadle sesedají ze svých očesaných a dosti „upravených“ strojů, rázně spolu gestikulují a sundávají si své nablýskané „SS helmy“!.

Podruhé jim tedy pokynu s úmyslem pokračovat v započaté jízdě prosluněnou krajinou. Opět nezdraví, zato zuřivými gesty naznačují, abych odbočil k nim. Činím tak pouze ze strachu, že jsem nevědomky během své předchozí jízdy nedejbože něco nekalého způsobil, či snad mám nějaký technický nedostatek na svém miláčkovi?

Další momenty se odehrávají velmi rychle, ještě než si stačím sundat helmu, nejmenší z těch tří, mi kope do předního kola, druhý na mě křičí. Okamžitě si sundej bundu! Nechápavě a s velkým údivem na ně hledím, stále v přesvědčení, že jde o nějaký omyl.

To se na mě už další sápe, snažíce se strhnout mi ze zad vlastnoručně vytvořenou nášivku na mé ryflové vestě, kterou si příležitostně oblékám na koženou motorkářskou bundu. Mám na ní spoustu nášivek pořízených ze svých moto-cest, které ve mně následně vždy budí jistou míru sentimentu.

Na inkriminované nášivce jsem měl vyšit originální návrh loga s nápisem smyšleného názvu neexistujícího motogangu, který jsme slavnostně založili s kamarádem v dobách ještě totalitních při občasných projížďkách lesními stezkami na Babetách.

Stále ještě nechápavě ale již s dosti pozměněnou náladou se snažím vstát s motorky, abych lépe ustál „nájezdy agresorů“. S odstupem času jsem rád, že se mi to nepodařilo.

Konečně se nejšikovnějšímu z oné trojice povedlo servat inkriminovanou nášivku z mých pubescentních let. Druhý okamžitě vytahuje zapalovač a rituálně před zraky mými a svých spolubojovníků nebohou výšivku zapaluje. Po částečném shoření, kdy již zřejmě dotyčného plamen započal pálit, odhazuje zbylý fragment již jen matně připomínající výšivku na zem. Radostně ji ještě několikráte zadupe do hlíny se slovy „tak a je to!“.

Konečně (zřejmě šéf party) na mě promluví první srozumitelnou větu. „Tak abys hošánku věděl, tohle je naposledy, co ti to projde. Příště ti nejen zapálíme bundu, ale navíc ti rozbijeme hubu!“

Zmáhám se na jediné. „Co jsem vám já a má nášivka udělali?“ Odpovědi se mi nedostává, pouze třetí z party ukazuje na pouťově vyhlížející černo-červenou kruhovou výšivku „přes celá záda“ na své roztrhané riflové bundě od vietnamců, s nepřehlédnutelným názvem klubu, začínajícím rudými písmeny MC….

Naposledy ke mně promlouvá, již na odjezdu, zřejmě předseda tohoto sdružení. „A nezapomeň si svou motorku hlídat, aby se ti náhodou nestalo, že ti spadne ze stojánku…“.

Nechápavě sedím za řidítky, zírám na zvířený prach od právě se vzdalujících motorek.

>>Zdroj: „idragons.cz“:[http://idragons.cz/view.php?cisloclanku=2006030801]<<

*******

Tak takto by se teda neměl chovat nikdo z našeho klubu a pevně věřím, že se tak ani chovat nikdo nikdy nebude.

Ti tzv. motorkáři z našeho příběhu nejsou nic víc než partička pubertálních zmrdů, kteří by zasloužili přes hubu.

A právě takový dělají nám „normálním“ špatnou pověst ať už se jedná o piráty silnic nebo dobrovolné dárce orgánů.

Dne 22.9.2007 jsme se zúčastnili vyjížďky konané při Freedom Párty v Rožnově pod Radhoštěm.
Vyjížďka začínala ve 14:00 hodin a my jsme přijeli cca ve 13:30 hod.

Než jsme udělali pár fotek, tak začali vyjíždět první jezdci.

Asi po 10 minutách (co pořád vyjížděli motorky z kempu, kde se sraz konal) jsme se zařadili do davu a jeli jsme.
Dle mého odhadu se vyjížďky zúčastnilo cca 1500 motorek.

Osobně jsem ještě neviděl tolik motorek pohromadě a ta kolona byla neskutečně dlouhá …

Vyjížďka byla dlouhá přibližně 50 KM a vedla přes místní kopce a vesnice až na dolní Bečvu, kde byl plánovaný konec.
Konec byl v dolní Bečvě pravděpodobně proto, aby nezkolabovala v Rožnově doprava, protože kdyby se všichni vrátili a zastavili na té úzké cestě, tak by tam neproklouzla ani myš. 😉

Můj zážitek z této akce je nezapomenutelný a už teď si rezervuji chatku v kempu na jaro příštího roku, protože se koná další ročník Freedom Párty, které se chcem zúčastnit po celý víkend.

Na oficiálních stránkách Freedom Párty je k dispozici ke koupi DVD s minulými ročníky této akce, ale v době vydání tohoto článku tam ještě není nejnovější díl, kterého jsme se taky zúčastnili, ale hned jak bude nabídnuto nejnovější DVD ke koupi, tak neváhám ani vteřinu a objednávám.

Dne 1. 9. 2007 se v Opavě na Sádráku konal 1. ročník motopárty pořádané místním RMS moto klubem.

I když v ten den nikomu z nás počasí nepřálo a celé dopoledne pršelo, tak se nakonec přece jen sluníčko slitovalo a dopřálo nám sice chladné, ale suché odpoledne.

Vyjížďka byla naplánována na 13:00 hod., ale nakonec byla o hodinu posunuta.

I přes horší počasí se nás tam sjelo celkem dost (tipuji cca 100motorek).
Vyjížďka byla naplánována dokonale, vedla přes celou Opavu a okolní vesnice až zpátky na Sádrák.

Pořadatele zajistili i hudbu (bez ní by to ani nešlo) a naplánovali i různé soutěže.

Jedná z nich byla přetahování pětičlenných družstev lanem, které jsme se taky zúčastnili.
Jelikož jsme byly jen tři, tak se k nám přidali dva místní hasiči.
(Pozn. V té době jsme si ještě neříkali Oderské Brzdy, tak jsme si dali přezdívku Eva a hasiči. Tušíte správně, že právě na této akci a po této soutěži jsme dostali ten báječný nápad založit Oderské Brzdy.).
Jelikož byla první cena litr slivovice a nám byla hrozná zima, tak jsme se rozhodli celou soutěž vyhrát.

Probojovali jsme se až do finále, kde se proti nám postavilo družstvo místních hasičů.

Bylo odstartováno … lano se naplo (div neprasklo) a všichni drželi jak o život a v tom Georgovi podklouzla noha, zhroutil se k zemi a jelikož odpadl jeden z nejsilnějších členů, tak trvalo jen pár vteřin, hasiči nás přetáhli na druhou stranu a my jsme skončili druzí.

Ale i tak druhé místo a dva litry vína nebyly k zahození.
Takže pořadí jednotlivých družstev:

1) Hasiči
2) Oderské Brzdy
3) Motobar u Hanky v Bílovci -> ale nejsem si jistý

Jinak moto akce byla vydařená a už se těším na další ročník, který bude doufám lépe naplánovaný (ohledně počasí) a snad se zúčastní i více motorkářů.

Dnes 13.10.2007 jsme si udělali malou vyjížďku do Olomouce, kde jsme se zastavili v jednom supermarketu.
V tomto supermarketu právě probíhala sbírka „Lesní domov dětem“, tak jsme neváhali a také jsme přispěli.
Ať to těm dětem pomůže.

Více informací na stránkách www.taria.org/index.php?m=1&p=projekty_domov&lng=cs